Antidepresiva
Co byste o antidepresivech měli vědět
Antidepresiva obecně známe jako léky ovlivňující depresivní poruchy nálady, avšak jejich účinky mají dalekosáhlejší přesah do každodenního života. Právě proto by jejich užívání mělo vždy probíhat s přihlédnutím ke konkrétním životním okolnostem daného jedince. Pojďme si tedy nyní blíže představit tuto skupinu léků, její působení v těle a důvody k užívání.
Základní informace pro užívání antidepresiv
Jak již ze samotného názvu vyplývá, jedná se o farmaka dominující především při léčbě deprese, avšak lékaři předepisují antidepresiva také například při úzkostných poruchách, chronické bolesti, potížích se spánkem či fobických poruchách. Za klíčový předpoklad považujeme dlouhodobé užívání, což znamená, že nástup účinku po zavedení těchto léků lze očekávat po třech až čtyřech týdnech. Z tohoto důvodu dochází k navyšování dávek, či naopak vysazení farmak, velmi pozvolna a postupně. Lékař předepisující antidepresiva by měl proto průběžně sledovat pacientův zdravotní stav, konzultovat případné změny a dopředu upozornit na možné vedlejší účinky. Z výše uvedeného vyplývá, že léčba pomocí antidepresiv si vyžaduje vzájemnou spolupráci klienta s lékařem.
Mechanismus působení v těle
Nyní si nastíníme mechanismus účinku působení antidepresiv v těle člověka, abychom dokázali pochopit, jakým způsobem dochází k ovlivňování nálady i fyzických příznaků. Jedná se o látky, které působí chemickou cestou na hladinu neuromediátorů, těm se také někdy říká neuropřenašeče, či na jejich receptory. Tyto přenašeče realizují přenos informací pomocí signálů vysílaných v mozku, kde plní každý neuromediátor určitou psychickou funkci. Mezi nejvýznamnější přenašeče, jejichž deficit vyrovnávají antidepresiva, patří serotonin, noradrenalin a dopamin. Hormon serotonin se významnou měrou zapojuje v rámci regulace nálady, podílí se ale také například na ovlivňování úrovně agresivity, potřebě spánku a příjmu potravy či při vnímání bolesti. Noradrenalin považujeme za aktivizující neuromediátor, jeho zvýšená produkce nastává v případě vzniku stresové reakce. Jedná se o hormon, jehož přítomnost zasahuje do spánkového cyklu i schopnosti udržet pozornost a může se spolupodílet na rozvoji vzniku deprese. Poslední zmiňovaný dopamin považujeme za podstatný především z hlediska řízení emotivity, udržení pozornosti, fungování motoriky i myšlení. Klíčová role se projevuje také v oblasti odměňování, protože dopamin spojujeme s navozením příjemných pocitů, což znamená, že aktivity spojené s pozitivními prožitky máme tendenci opakovat.
Užívání antidepresiv ovlivňuje jednak množství výše popsaných neuromediátorů v mozku, ale také jejich dostupnost pro využití organismem. Můžeme tedy shrnout, že psychofarmaka působí jako regulátory různých psychických funkcí i způsobů jejich projevů, mají tedy účinek na prožívání i jednání člověka. Za cíl působení antidepresiv považujeme nastolení rovnováhy neuromediátorů v mozku s přímým vlivem na náladu. Novější léčiva působí také ochranným účinkem na mozkové neurony, takže se podílí na podpoře jejich funkčnosti. Projevy vedlejších účinků antidepresiv závisí na konkrétním druhu léku v kombinaci s tělesnou reaktivitou i dodržováním předepsaných dávek. Některé nežádoucí účinky se navíc mohou vyskytovat po náhlém vysazení léků. Řadíme mezi ně například změny srdeční činnosti, nespavost a útlum, bolesti hlavy, třes, zvracení, průjem, změny chuti k jídlu, napětí a neklid, sexuální obtíže. V případě jakýkoli potíží způsobených úžíváním antidepresiv kontaktujte svého psychiatra / obvodního lékaře.
Jak se liší antidepresiva a anxiolytika?
Spolu s antidepresivy mohou být indikována také anxiolytika, léky na léčbu úzkostných stavů, často doprovázených tělesnými příznaky i poruchami spánku. Anxiolytika jsou určena ke krátkodobému užívání, měla by být podávána pouze v rozmezí několika týdnů. Další podstatný rozdíl od antidepresiv spočívá ve zvýšeném riziku rozvoje vzniku závislosti v případě užívání léků na úzkost. Obvykle se ovšem zvláště na začátku léčby doporučuje začít kombinací těchto dvou lékových skupin. Výběr konkrétních léčiv záleží nejen na zdravotním stavu a věku pacienta, ale také na typu a závažnosti psychických obtíží. V případě těžších potíží předepisuje léky vždy psychiatr, avšak pokud se jedná o méně závažné případy (včetně mírnějších úzkostí a poruch spánku), může předpis vystavit rovněž obvodní lékař, zejména v rámci krátkodobé léčby.
Přírodní látky s antidepresivním účinkem
Přírodní alternativu pro zlepšení nálady představuje užívání některých bylin či doplňků stravy, které ovšem nelze považovat za první volbu při léčbě těžších depresivních stavů. Mezi přírodní látky s antidepresivními účinky řadíme například přípravky z třezalky tečkované, kozlík lékařský (s pozitivními účinky rovněž na regulaci spánku), meduňku či levanduli, které působí na lidský organismus zklidňujícím účinkem a své uplatnění naleznou rovněž při boji s úzkostí. Z hlediska doplňků stravy patří mezi nejužívanější podpůrnou léčbu užívání hořčíku, železa a zinku. Hořčík podporuje odolnost vůči stresu, snižuje míru únavy a navozuje svalovou relaxaci. Jeho nedostatek se naopak může projevit depresivními sklony v náladě. Tyto látky bychom měli do těla dostávat přirozenou cestou pomocí vyvážené stravy i celkově zdravého životního stylu, zahrnujícího pravidelný pohyb i kvalitní spánek.