Cítíte se bez energie? Stále více unaveni? Čím dál hůř zvládáte všechny nároky, které jsou na Bás kladeny? Máte pocit, že jste v pasti a není z ní úniku? Připadáte si uštvaně? Dělá se vám špatně, když pomyslíte na práci nebo když končí víkend? Nemůžete zrelaxovat, protože jste pořád v napětí a špatně spíte? Jste podrážděnější než dřív?
Nebo máte v důsledkem dlouhodobého stresu různé psychosomatické problémy, například bolest hlavy, zad, zažívací potíže, bolesti svalů apod? Může se jednat o vyhoření či jiné psychické obtíže. Pokud máte podezření, že by se vyhoření mohlo týkat i Vás, zkuste projít krátký dotazník.
Syndrom vyhoření patří mezi velmi časté psychické potíže, zejména u lidí, kteří pracují s lidmi, pod tlakem, jsou přepracovaní. Je důsledkem chronického stresu a emočního vyčerpání v pracovním nebo i v osobním životě.
Syndrom vyhoření se může rozvinout v těžkou nemoc. Přichází plíživě, nemusíme si dlouho všimnout, že jsme vyhořelí. Pokud se syndrom vyhoření léčí, může se v dohledné době dostavit výrazné zlepšení. Neléčený syndrom vyhoření může mít závažné dopady, včetně dlouhodobé pracovní neschopnosti. Vyhoření je způsobeno ztrátou rovnováhy v příjmu a výdeji psychické energie. K jejímu znovunalezení často potřebujeme pomocnou ruku profesionála. Pokud si myslíte, že byste mohli být vyhořelí, delší dobu se necítíte psychicky dobře, nebo jen nevíte, jak správně dobíjet energii, domluvte si osobní, telefonní nebo on-line konzultaci s psychologem.
Co občas říkají lidé se syndromem vyhoření
„Dřív jsem se trápil/a tím, co všechno nestíhám, ale teď už je mi všechno jedno, jen sleduju, jak se mi všechno hroutí před očima.“
„Stačí mi jen vidět budovu kde pracuji a sevře se mi žaludek, cítím se naprosto na dně se silami.“
„Mám pocit, že je ze mě jen skořápka toho člověka, kterým jsem byla, ale nemůžu zastavit, musím udělat všechno, co se po mně chce, ale nejde to.“
Co dělat pro prevenci vyhoření?
1. Určete si a revidujte priority
Uvědomte si, co je pro Vás v životě opravdu důležité. Vědomě posouvejte své postoje. V životě mohou být pocity bezmoci oprávněné, ale nenechte se jimi pohltit na dlouho. Přijměte to co změnit nelze a řeště pouze to, co můžete neovlivnit.
2. Zařaďte do své práce mikropauzy a pauzy od technologií
Nesnažte se být vždy a za každou cenu produktivní. Ne nadarmo se říká, že jen ten, kdo je odpočatý může dělat svou práci efektivně, bezpečně, a ještě se chovat příjemně ke svému okolí. Proto si při práci nezapomeňte ordinovat krátké přestávky vyplněné činnostmi, při kterých si odpočinete. A zkuste si občas dát pauzu od chytrých technologií.
3. Zařaďte si do práce i osobního života věci, které vás baví
Když jdete domů z práce, zaměřte se na dobré věci, které se ten den staly. Zkuste si uvědomit, co vás v práci baví, udělat si na to čas a mít možnost se na to těšit. Naplánujte si i něco, na co se budete těšit po pracovní době a nerušte to.
4. Omezte multitasking, je psychicky vyčerpávající
Když při poradě vyřizujete emaily nebo při řízení auta řešíte důležité pracovní problémy neustále přepínáte pozornost z jedné činnosti do druhé a unavujete si tak psychiku a snadněji podlehnete stresu a vyčerpání. Zkuste se soustředit vždy na jednu věc a když vás plně nezaměstná, udělejte si mentální pauzu.
5. Nastavte si pravidelný spánkový režim
Zkuste chodit spát v pravidelný čas a tak, abyste se ideálně budili bez budíku nebo bez velkého stresu, když budík zazvoní. Mezi ulehnutím ke spánku a probuzením by mělo být 7-9 hodin. Pokud vám nejde usnout, vytvořte si nějaký před spánkový rituál – čtení knihy, poslech relaxační hudby nebo krátkou meditaci či brániční dýchání.
6. Udržujte zdravý jídelníček
Při dlouhodobém stresu buďte důslednější i v dodržování zdravých stravovacích návyků. Jezte stravu bohatou na hořčík a vápník, vitamín B, potraviny s vysokým obsahem bílkovin a zdravými tuky (Omega 3MK). Zkuste omezit cukr a vynechávejte ultra zpracované potraviny (fast food, uzeniny…).
7. Aktivně odpočívejte, sportujte, choďte do přírody
Mějte své osobní útočiště, místo kde si dokážete odpočinout
Při dlouhodobém stresu se nám snižuje chuť sportovat, což je dáno úbytkem energie. Sport nám přináší objektivně nejen větší psychickou pohodu snižováním napětí a stresu, ale odráží se nám i na našem zdraví. I dvacetiminutová procházka nás obohatí přílivem energie a snížení tenze na několik hodin. Aktivita by měla být něco, co vás baví a odvede vaši pozornost od negativních myšlenek.
Buďte vnímaví i vůči svým fyziologickým potřebám a věnujte čas jejich naplnění.
8. Pomáhejte druhým
Tím, že pomáhám druhým často na chvíli odstoupím i od zdroje svého stresu. Pomoc druhým nám přináší i duchovní prospěch a pocit smyslu. Proto si najděte oblast a činnost, kde a komu by se vám chtělo pomáhat.
Začít můžete třeba jen tím něčeho příjemného druhým, a to i přes to, že je to pro vás teď náročné.
9. Pečujte o své vztahy
Rozhodněte se s kým se budete stýkat. Ostřihněte „vztahové pijavice“, lidi, kteří vám energii berou. Zároveň pečujte o vztahy s lidmi, kteří jsou pro vás důležití nebo inspirativní. Potkávejte se s přáteli, i když byste nejraději seděli doma.
10. Rozvíjejte se, hrajte si, zkoušejte nové věci.
Když se naučíte nebo si vyzkoušíte něco nového, budete mít ze sebe lepší pocit, pověnujete se sami sobě a odreagujete se od svého stresu.
11. Oslovte odborníka
Odborníků, kteří nám mohou s chronickým stresem či vyhořením je více. Může to být psycholog, psychoterapeut, lékař nebo i kouč.